Prakticky již od implementace směrnice MiFID v České republice je horkým tématem vymezení dělicí čáry mezi „pouhým prodejem“ – investičním zprostředkováním (přijímáním a předáváním pokynů) a investičním poradenstvím. Základní stavební kameny, tedy to, že služba zprostředkování je spojena s testem přiměřenosti a nesmí obsahovat ani náznak rady, zatímco poradenství zahrnuje i obsáhlou analýzu vhodnosti a především individualizované doporučení, jsou už dlouho známy. Trh však od počátku bojuje s tím, kam zaškatulkovat obchodní aktivity na pomezí, nesoucí prvky toho i onoho. Je možné klienta odkázat na rozhodnutí ostatních klientů, aniž bychom přecházeli do poradenství? Je možné sbírat data odpovídající testu vhodnosti, například pro účely finančního plánování, aniž bychom porušili hranici investičního zprostředkování?
Plné znění článku lze nalézt v časopise FONDSHOP.
Odborný článek o problematice investičních služeb